26. kapitola TP
Čas rychle utíkal, takže se Harry nenadál a blížil se jeho výslech. Bál se ho, ale musel tomu čelit. Musel, jinak se odtud možná nedostane dřív jak za dvacet let. Už teď tu byl dlouho. Až moc dlouho.
Přátelům se vyhýbal a celkově i ostatním, takže se nestřetl s Belatrix a měl tak od ní pokoj, což mělo velkou výhodu, protože se nemusel zapojovat do soubojů. Měl tak čas na trénování sebe a výzvědné výpravy. Před týdnem se mu dokonce podařilo dostat se do vyššího patra, kde bylo jiné oddělení vězňů. Dlouho se tam však nezdržel, kvůli nebezpečí trest, který mu tak hrozil. Šmejdění bylo zakázané, takže by to byl mega problém, kdyby ho tu našli. Obzvlášť když se nachází někde jinde, než by měl být. Přesto, i na tu chvilku, co se tam zdržel, si nemohl nevšimnout výrazného rozdílu mezi jeho patrem a tímto nahoře.
Přemýšlel, kolik jich tu ještě je. Do kolika sekcí se celý Azkaban dokázal rozdělit a jakou kapacitu tohle vězená má. Hodně otázek a odpovědi žádné, protože nikdy v životě ho nenapadlo, že by tohle o Azkabanském vězení potřeboval vědět. Když si vezme, tak vlastně o žádném Azkabanu nevěděl, dokud ho neodvedli a nezavřeli ho sem. Souhra to okolností a náhod, kterým plně nerozuměl.
Opět se skrýval u okna s výhledem ven, když ho překvapil někdo, koho by nečekal.
„Tak tady jsi celou dobu, když tě nemůžeme najít?“otázal se ten někdo a vystoupil ze stínu.
„Siriusi.“ Byl Harry překvapený, že ho tu našel jeden z přátel. „Jak jsi mě tu našel?“
„Jsem tu skoro třináct let, takže není až tak překvapivé, že to tu znám,“zasmál se Sirius a přisedl si ke mně. „Našel jsem to tu náhodou při jedné obhlídce. Ten výhled ven mě uchvátil. Dlouho jsem tady nebyl, takže když ses nám začal vyhýbat a my neměli co dělat, řekl jsem si, že bych sem mohl opět zavítat a pokochat se.“
„Jo. Je to nádhera.“souhlasil Harry a nerušeně se koukal ven. „A nechtěl sem se vám vyhýbat, jen… Potřeboval jsem být chvíli sám. To je všechno.“
„Neutíkáš před námi?“zeptal se Sirius a sledoval mě. „Jsi si tím jistý, protože to tak vypadá.“
„Ne, rozhodně ne. Mám jen hodně věcí na přemýšlení.“zamračil se Harry a opětoval Siriusův pohled.
„Chápu,“zamračil se. „Za to v jídelně se omlouvám. Nechtěl jsem to tak říct. Ujelo mi to. Já jsem byl jiný případ.“
„Nemusíš se omlouvat. Je lepší počítat se vším, než být pak překvapený a zklamaný. A to že jsem dítě, mi moc nepomůže, i tak mě poslali sem a to jsem nic neudělal. Opravdu na tom nezáleží. A že si byl jiný případ!? Blbost vždyť jsi taky nevinný a podívej se, jak s tebou naložili.“rozčílilo Harryho a pevně stiskl ruce v pěst.
Sirius chvíli mlčel, jakoby přemýšlel, co říct. „Někdy zapomínám, kolik ti je vlastně let. Chováš se tak dospěle.“ Odmlčel se. „Za žádnou cenu se u toho výslechu nesmíš vzdát. Drž se svého a nenech se zlomit. Bude to těžké, ale nenech se jimi zlomit. Potopilo by tě to. Věřím, že to dokážeš. Jsi silný.“
„Mám strach, Siriusi,“přiznal Harry. „Strach z toho, že nevydržím. Nikdo není nezlomný. A někdo tam venku chce, abych tady zůstal a byl stranou. Nikdo nevydrží věčně, každý se dá potopit.“
Po tomhle prohlášení mě Sirius pevně objal. Harry jeho náruč přijal a užíval si pocit tepla a bezpečí. „Zvládneš to. Musíš si věřit a dokážeš to. Stačí, když vydržíš měsíc výslechu a déle tě nemůžou vyslíchat. Bude po všem a oni tě budou muset nechat jít. Jen to musíš vydržet až do konce.“
„Jsem rád, že jsi mě tu našel, Siriusi.“usmál se Harry a nechal své tělo, aby se uvolnilo a nebylo i nadále v křeči.
Když nastal den výslechu, přišli pro něj dva dozorci, kteří ho zastihli v jedné chodbě, když se chystal jít do jídelny, kde měl něco domluveného s přáteli, které neviděl dva dny, pokud nepočítal Siriuse, který ho překvapil na jeho tajném místě.
Sice ho překvapili, ale oddaně se nechal odvést. Stejně by odporem nic nezískal. Na hlavě měl opět pytel, takže nic neviděl. Šel tedy po slepu a mohl se spoléhat jen na vedení dozorce, který ho pevně svíral za jednu ruku. Určitě z toho držení bude mít modřinu. Tím si byl jistý.
Po nějaké době s ním smýkli a on narazil do židle, do které byl následně posazen. I tak mu ten pytel nesundali. Místo toho ho ještě pevně přikurtovali k židli a nechali ho být. Nevěděl, kolik času trvalo, než se začalo něco dít, ale zdálo se to jako několik hodin. Harry si ale zachoval chladnou hlavu a využil ten čas k přemýšlení a upevňování své mysli. Mohlo by se mu to později hodit. O tom nepochyboval.
Vyrušení klidu poznal podle nenadálého hluku, který si vyžádal jeho pozornost. I když nemohl nic vidět, natočil svůj pohled tím směrem, kde se ten šum objevil. Okamžitě poté ho zalila sprcha studené vody. Šlo o silný proud a Harry se zalykal. Tohle rozhodně nečekal. Proud vody nabral na síle a Harry se i s židlí překlopil na zem. Dopadl tvrdě na studenou podlahu. Voda na něj dopadala ještě chvíli, než bylo kouzlo či co to bylo ukončeno. Byl znovu zvednut, aby seděl, takže očekával další várku vody, která však nepřicházela. Byl tomu rád, protože už teď se třásl jak osika.
„Jak se jmenuješ?“ozvalo se odněkud z dálky.
„Harry James Potter,“odpověděl Harry, protože neviděl důvod, proč neodpovědět. Jeho hlas byl trochu rozstřesený díky drkotavým zubům.
Následně se střídaly otázky a odpovědi.
„Kolik je ti let?“
„Dvanáct.“
„Jaké máš číslo v Azkabanu.“
„Devadesát tři.“
„Spáchal si zločin, za který tě odsoudili?“ Přišla ta hlavní otázka, o kterou tu celou dobu šlo. To bylo taky hlavním důvodem, proč se konal tento výslech.
„Ne,“odpověděl Harry pevně. „Jsem nevinný.“
„Znal jsi studenta, kterého si měl údajně napadnout?“
„Neznal, možná jen od vidění, ale nevím. Chodil do jiné koleje a v Bradavicích je hodně studentů.“rozšířil svoji odpověď a uvažoval, jestli to bylo dobré.
„Jsi hadí jazyk?“¨
„Ano.“ Tohle nemohl popřít.
„Kdy jsi zjistil, že mluvíš hadím jazykem.“ Chtěl dotyčný určit, odkdy umím tohle temné umění a jsem si ho plně vědom.
Harry proto chvíli váhal s odpovědí. Nakonec odpovědět „V deseti.“
„Při jaké příležitosti, jsi použil hadí jazyk poprvé, kdy jsi tak zjistil, že ho ovládáš?“ Sakra oni to chtějí vědět. Harrymu proto poraženě poklesla ramena.
„Bylo to o letních prázdninách. Můj bratranec slavil narozeniny, takže se příbuzní rozhodli vzít ho do zoo. Pro mě však neměli hlídání, takže jsem jel s nimi. Pak v pavilonu plazů, byl bratranec uchvácen hroznýšem, který však jen ležel a nic nedělat. To se bratranci nelíbilo a začal bušit do skla. Když ho to přestalo bavit, odešel. Zůstal jsem tam sám, takže jsem si toho hada prohlížel a litoval jeho osud, když tam musí být tak zavřený. On mi překvapivě rozuměl. Chvilku jsme si povídali, než se přiřítil bratránek a nezačal dělat povyk. Mě odhodil stranou, takže jsem spadl na zem. Tehdy jsem ještě neviděl o magii, ale v tu chvíli zmizelo sklo, které drželo hada mimo dosah lidí. Hroznýš nakonec utekl na svobodu.“pustil jsem se do přesného líčení toho příběhu. Jen jsem opomněl několik skutečností, ale to je nemusí zajímat.
„Takže jsi toho hada poštval proti svému bratranci,“vydedukoval dozorčí a ve mně hrklo.
„Do jisté míry,“nemohl jsem nesouhlasit, „Hlavně jsem chtěl, aby ten had měl svobodu, kterou neměl. Rozhodně jsem nechtěl nikoho ohrozit a ublížit mu.“
„Od té doby jsi ještě někdy použil hadí jazyk?“
„Ne, vlastně jsem na to zapomněl, že to umím. Takže jsem hadí jazyk použil až při soubojích, kdy na mě Malfoy povolal hada. Jen jsem se snažil ho zastavit.“odpověděl jsem. V té době mě ani nenapadlo to využít. Všechno bylo tak fantastické, že jsem nevěděl čemu věnovat pozornost dřív. Vždyť hned poté jsem se dozvěděl, že jsou kouzelník.
„Využil jsi slečnu Weasleyovou pro temné účely?“ tento dotaz Harryho překvapil.
„Nevím, o čem to mluvíte. Stalo se Ginny něco?“
„Popíráš tedy, že by si ji využil?“ Nenechal se dozorce obměkčit.
„Stále nevím, jak to myslíte.“nechápal jsem to. „Je Ginny v pořádku?“
„Podle všeho jsi ji využil, aby dělala za tebe špinavou práci. Cos na ni použil za prokletí?“tázal se stále dokola.
„Já nevím. Nechápu, na co se ptáte, vždyť Ginny byla v pořádku. Co je jí?“strachoval jsem se. Dozorce však odmítal říct něco konkrétního.
„Jaký je tvůj postoj k mudlorozeným?“přešel na jinou otázku, když jsem mu odmítal odpovědět na tu předchozí podle jeho představ.
„Nic proti nim nemám. Sám jsem do svých jedenácti nevěděl, že patřím ke kouzelníkům. Navíc moje nejlepší kamarádka je z mudlovské rodiny. Nevidím mezi námi rozdíl.“ Mračil jsem se. Začalo mě to zmáhat.
„Jak tedy vysvětlíš, že ten napadený student byl z mudlovské rodiny?“ Tak tím mě dostal.
„Nevím, nic jsem mu neudělal.“bránil jsem se.
„Stále tedy tvrdíš, že jsi nevinný.“
„Ano, už jsem vám říkal, že jsem nic neudělal.“začal jsem znít zoufale. „Proč mi nikdo nevěří.“
„Možná je to tím, že jsi hadí jazyk a hraje proti tobě to, že v době útoku nemáš žádné aliby, kde si se nacházel.“
„Byl jsem na pozemcích Bradavic. Chtěl jsem si odpočinout od všeho učení a lidí, kteří se na mě dívali jako na největšího zločince. Tak jsem se šel projít okolo jezera.“neváhal Harry s odpovědí.
„Přesto ti to nemůže nikdo dokázat.“konstatoval dozorce a jeho hlas se změnil. „Proč nám neřekneš pravdu, Harry. Všechno by bylo jednoduší, jak pro tebe tak pro nás.“ Jeho hlas se přiblížil. Měl jsem dojem, že stojí přede mnou.
„Už jsem vám to řekl. Neudělal jsem to.“ Stál jsem si za svým, nedokážou mě zlomit.
„Pořád tedy tvrdíš, že jsi nevinný. Chápu to správně.“
„Ano.“souhlasím.
„A není to jen tak, že jenom věříš tomu, že jsi nic neudělal?“pokoušel se mě dozorce zmást.
„Neudělal jsem to a myslím to vážně.“odolával jsem jejich nátlaku.
„Dobře, jak chceš. Uděláme si malou přestávku, možná změníš názor.“ukončil jejich rozpravu a někam odešel. Harry tak i nadále zůstal sedět celý promoklý na kost a nepřestával se třást. Zdálo se mu to anebo se tu ochladilo? Jistě to nevěděl, protože zima mu byla od začátku, kdy ho polili.
Zajímalo ho, jak dlouho bude tohle trvat, než toto divadlo skončí. Docela se na to těšil, protože doteď si jen povídali, pak to bude horší.
Komentáre
Prehľad komentárov
Těšim se jak se to bude vyvýjet dál.Zdá se že si Sirius navzdory azkabanu zachoval zdravej rozum.Jestli pak taky objevil cestu do horních podlaží jako Harry.Nějak mě překvapuje že má Brumbál málo pravomocí, přestože je nejvší divotvorce starostolce.
...
(mišule, 3. 8. 2013 18:41)Dnes nemám žádnou kritiku, dílek se ti hodně povedl, konečně se začalo něco dít, jsem zvědavá na další vývoj a jak bude probíhat výslech :) jen tak dál ;)
;-)
(Domeenika, 3. 8. 2013 15:15)
Blbci... Ako mohol niekoho napadnut ked bol vo vezeni..
A s tou vodou to prehnali no som nezkutocne zvedava ba dalsi vyvoj O:-)
Vyzera ze si k sebe predsaldn nasli cestu Sirius a Harry. Som rada..
Diki za kapce a len tak dalej :-P
:)
(neky, 4. 8. 2013 10:49)